Bratrové a sestry
Vždycky jsem si přála mít sestru. Vlastně jsem si vždycky přála mít sourozence, ale vzhledem k tomu, že jsem vyrůstala v jednom domě s bratránkama, kluků jsem měla dost. Chtěla jsem sestřičku, se kterou bych si mohla hrát s panenkama a navzájem se česat.
Když se narodil bráška, bylo mi 13 a ta chvíle, kdy jsem ho poprvé viděla a poprvé ho držela v náručí, byla ta nejkrásnější ze všech. Je to moje spřízněná duše, moje druhé já a můj neoblíbenější člověk na celém světě. A i když je mezi námi takový věkový rozdíl, rozumíme si dokonale. Takže na začátek samozřejmě říkám, že bych brášku za nic nevyměnila a jsem za něj neskutečně ráda.
Možná je to proto, že jsem nemívala moc kamarádek a možná je to jeden z důvodů, proč svou nejlepší kamarádku prakticky považuju za tu sestru, kterou jsem nikdy neměla. A rozhodně je to ten důvod, proč jsem byla tak šťastná, když si táta našel přítelkyni s dcerou, která pro mě po dobu jejich vztahu byla jako opravdová sestra, a zároveň, proč jsem byla tak hrozně smutná, když se táta s touhle přítelkyní rozešel.
Mým nejoblíbenějším filmem všech dob, který bych mohla vidět pořád dokola, je Past na rodiče. Celkově ve všech knihách, filmech, seriálech mám ráda tahleta sesterská pouta. Často jsem taky psala příběhy, ve kterých byly právě sestry a jejich vztahy v popředí děje. Je to pro mě prostě něco, co jsem nikdy neměla a nejspíš už ani nikdy mít nebudu a po čem můžu jen toužit. Na druhou stranu jsem ráda, že se mi aspoň poštěstilo a mám sestřenky. Jsou to ty nejchytřejší a nejkrásnější holčičky pod sluncem.
Závidím všem holkám, co mají sestry. Ptala jsem se na to mámy a taky tety, protože obě vyrůstaly s dvěma bratry a obě mi řekly, že si sestru přály (teta má ještě navíc dva syny). Je to taky jeden z důvodů, proč doufám, že budu mít dcery, aspoň jednu :)
Když se narodil bráška, bylo mi 13 a ta chvíle, kdy jsem ho poprvé viděla a poprvé ho držela v náručí, byla ta nejkrásnější ze všech. Je to moje spřízněná duše, moje druhé já a můj neoblíbenější člověk na celém světě. A i když je mezi námi takový věkový rozdíl, rozumíme si dokonale. Takže na začátek samozřejmě říkám, že bych brášku za nic nevyměnila a jsem za něj neskutečně ráda.
Možná je to proto, že jsem nemívala moc kamarádek a možná je to jeden z důvodů, proč svou nejlepší kamarádku prakticky považuju za tu sestru, kterou jsem nikdy neměla. A rozhodně je to ten důvod, proč jsem byla tak šťastná, když si táta našel přítelkyni s dcerou, která pro mě po dobu jejich vztahu byla jako opravdová sestra, a zároveň, proč jsem byla tak hrozně smutná, když se táta s touhle přítelkyní rozešel.
Mým nejoblíbenějším filmem všech dob, který bych mohla vidět pořád dokola, je Past na rodiče. Celkově ve všech knihách, filmech, seriálech mám ráda tahleta sesterská pouta. Často jsem taky psala příběhy, ve kterých byly právě sestry a jejich vztahy v popředí děje. Je to pro mě prostě něco, co jsem nikdy neměla a nejspíš už ani nikdy mít nebudu a po čem můžu jen toužit. Na druhou stranu jsem ráda, že se mi aspoň poštěstilo a mám sestřenky. Jsou to ty nejchytřejší a nejkrásnější holčičky pod sluncem.
Závidím všem holkám, co mají sestry. Ptala jsem se na to mámy a taky tety, protože obě vyrůstaly s dvěma bratry a obě mi řekly, že si sestru přály (teta má ještě navíc dva syny). Je to taky jeden z důvodů, proč doufám, že budu mít dcery, aspoň jednu :)
Komentáře
Okomentovat