Škola

Nedokážu si představit den, kdy už do té školy dál nebudu chodit. Svoji vysokou jsem si zamilovala, zbožňuju to prostředí, ale hlavně tam mám báječný spolužáky a za to jsem až neskutečně šťastná.

Základku mám spojenou s šikanou a lidma, který už nechci ani nikdy potkat. Na střední jsem měla sice skvělou třídou, ale tak nějak jsem do ní nikdy nedokázala zapadnout. Teprve na vysoké jsem se ocitla v kolektivu skvělých lidí, kde se cítím hrozně dobře, a už teď jsem smutná z toho, že ta naše společná cesta bude až moc brzo u konce.

Není to ani tak, že bychom měli všichni stejné zájmy, jako jsem si myslela, když jsem tu před čtyřmi roky začala studovat. Ano, s některými máme třeba zájmy podobné, ale celkově jde o něco jiného. Podobné smýšlení? Vlastně ani nevím co přesně. Prostě asi typ lidí, se kterýma se cítím nejlíp.

A co vy? Máte štěstí na spolužáky anebo si s nimi moc nerozumíte?