KDYBYCH SE ROZHODOVALA ZNOVU, ŠLA BYCH NA VYSOKOU?

Právě mi došlo, že jsem na blog ani nenapsala, že jsem dokončila vysokou. Zajímavé, jak na něčem tolik let usilovně pracujete a pak na to v podstatě skoro zapomenete. Možná to je i tím, že ještě ani nemám diplom a promoce byla přeložená na neurčito. Ale ano, je ze mě už paní magistra :) Státnice byly docela drsný a opravdu jsem to tentokrát udělala docela s odřenýma ušima. Ale mám to, mám dostudováno a jsem moc ráda, že to mám za sebou.

A tak mě napadlo napsat dneska článek o VŠ. Protože ty její plusy a mínusy jsou něco, nad čím hodně přemýšlím, a tak se s vámi dneska podělím o to, jak to vidím já.

---

Celý život jsem byla vedená k tomu jít na vysokou. Moje máma mě měla hodně mladá a on ani táta tu možnost studovat v mládí neměli a tak chtěli to nejlepší pro mě. Pro celou moji rodinu je to, že jsem vystudovala VŠ něco, za co jsou na mě ohromně pyšní. A je to moc hezký. Celou dobu mě v tom podporovali, umožňovali mi to, pomáhali mi. A já jsem za to moc vděčná.

Je tedy asi logické, že já jsem tu možnost nejít na vysokou ani neviděla. Prostě to tak chodí, dodělám střední, půjdu na vysokou. Já nikdy nepřemýšlela jestli půjdu na VŠ, to bylo jasný. To, že existuje možnost vydat se po střední i jinou cestou mi došlo až když už jsem měla tu vysokou snad z půlky hotovou :D Kdybych se rozhodovala znovu s tím, že bych už měla tady ten širší rozhled, asi bych i tak na vysokou šla. Chci učit a jako učitelka na škole vysokou potřebuju. A dalo mi to opravdu hodně. Hodně různých věcí jsem se na vysoké naučila, ať už z oboru, tak některé obecnější věci do života.

Na druhou stranu, vysoká je těžká. Samozřejmě jsou různé školy, různé obory a mají různou náročnost. Taky každý student je úplně jiný, někomu to jde líp, jinému hůř. Vysoká není pro všechny a je to stresující. Pro mě osobně byl nejhorší ten konec. Už to bylo dlouhé a psaní závěrečné práce není žádná sranda, pro mě fakt ta nejhorší a nejvíc stresující část.

Je to zvláštní, jak člověk v něčem žije a pak si uvědomí, že to může být úplně jinak. Možná by teď měl přijít nějaký velký zvrat, že bych znova nikdy ani náhodou na vysokou nešla nebo tak. Ale ne, není to tak. Jak jsem už psala, dalo mi to hodně. Sice včetně toho stresu, ale za mě osobně to za to všechno asi stálo. Ale na doktorské bych už nešla. Ani náhodou :D